Po několikaletém přemýšlení se mi konečně podařilo najít rovnici pro ekonomickou rovnováhu. Ta říká asi toto. Celosvětová hodnota zboží a služeb určená pro obyvatelstvo se musí rovnat celosvětové výši příjmů všeho obyvatelstva. Jinak řečeno, vše, co se v daném období vyrobilo pro člověka, má mít protihodnotu v příjmech obyvatelstva, aby se všechno mohlo prodat. V současném neregulovaném hospodářství je něco takového jen snem ekonomů, proto o takové ekonomické rovnováze můžeme hovořit jen jako o určitém extrému, ke kterému bychom se rádi přiblížili. Při běžných úvahách mě napadla i jiná myšlenka. Pokud se jedná o extrém, měl by existovat i opačný extrému tak, jak je to běžné v životě (malý, velký, bohatý, chudobný, veselý, smutný apod.). Proto jsem si položil otázku, je možné, aby nastala situace, kdy by se už předem dalo říci, že nastal opačný extrém k ekonomické rovnováze, něco jako ekonomická katastrofa? Ekonomové něco takového poznají, mluví-li o tzv. přehřáté ekonomice. Z minulosti víme, že se občas nějaká ekonomika přehřála a to v důsledku vložených vysokých investic. Pokud to nastalo v menší zemi, tak do 10 milionů obyvatel, nic mimořádného se nestalo. Pokud se přehřála větší ekonomika, už se to nějak projevilo a pokud se přehřály ty největší ekonomiky, potom to už s námi zamávalo.
Může proto přijít k celosvětovému přehřátí ekonomiky a pokud ano, potom za jakých podmínek? Taková situace by nastala, kdyby celosvětová hodnota investic za určité období byla vyšší než hodnota celosvětového příjmu všech obyvatel planety. Proč? Jednoduše proto, že hodnota investic se přenáší do ceny výrobků a pokud už na začátku se zahrne do nákladů cen zboží a služeb hodnota vyšší jak součet všech očekávaných příjmů obyvatelstva, už ten moment víme, že se všechno nemůže prodat, protože už v této době je souhrn nových cen vyšší než souhrn příjmů všeho obyvatelstva. A to lidé ještě nezačali pracovat a mzdy, stejně jako zisky firem a hodnota nepřímých daní, jsou nulové. Bude proto potřeba se zamyslet nad tím, kde až jsou hranice únosnosti nových a nových ekonomických investic.
Dovolím si k této teorii přidat i jeden příklad. Budou tam vystupovat jen dva druhy nákladů a to mzdy a zisk. Asi to mnohé překvapí, ale je to i ve skutečnosti tak. Já se na náklady dívám z pozice konečného majitele, tedy u toho, u koho peněžní prostředky nakonec skončí. Tak např. cena materiálu je mzda osob, které ho vytěžily, na něm dále pracovaly a zisku firem. Spotřeba energie je také objem mezd vyplacených v dolech, elektrárnách, přenosných zařízeních a zisk firem. Úhrada úroků bance není nic jiného než mzdy zaměstnanců banky a zisk banky. Stejným způsobem můžeme analyzovat i ostatní náklady. Tak se může cestou zpět přijít třeba k závěru, že stroj, který má cenu 12 milionů, se skládá z 8,524 milionů korun vyplacených ve mzdách a zbytek představuje souhrn všech zisků firem, které se na jeho výrobě podílely.
M1 – mzdy vyplacené za určité období při výrobě nebo stavbě nových investic (kupují firmy)
Z1 – zisk vyčíslený za určité období při výrobě nebo stavbě nových investic (kupují firmy)
M2 – mzdy vyplacené za určité období při výrobě zboží pro osobní spotřebu nebo poskytování služeb také jen pro osobní spotřebu (kupuje obyvatelstvo)
Z2 – zisk vyčíslený za určité období při výrobě zboží pro osobní spotřebu nebo poskytování služeb také jen pro osobní spotřebu (kupuje obyvatelstvo)
C1 – celkový objem cen nových investic
C2 – celkový objem cen nově vyrobeného zboží a poskytnutých služeb.
Platí tyto zjednodušené základní rovnice: M1 + Z1 = C1 a M2 + Z2 = C2
1. Pro ekonomickou rovnováhu platí:
M1 + M2 = C2 a protože C2 = M2 + Z2, potom
………………..M1 = Z2 (1)
2. Pro katastrofálně přehřátou ekonomiku platí:
M1 + M2 je menší nebo rovno C1 a protože C1 = M1 + Z1, potom
…….M2 je menší nebo rovno Z1 (2)
Příklad:
Běžný stav:
………Investice Zboží a služby Celkem
Mzdy 30 40 70
Zisk 20 35 55
Cena 50 75 125
Zde platí, že celková hodnota vyplacených mezd (70) je menší než hodnota nového vyrobeného zboží a služeb (75). Hodnota z rozdílu (=5) se stává buď neprodejným v daném období nebo je ho možné koupit na úvěr.
1. extrém – ekonomická rovnováha
………..Investice Zboží a služby Celkem
Mzdy 35 40 75
Zisk 20 35 55
Cena 55 75 130
V tomto případě ze vzorce (1) M1 = Z2 taková situace nastala, 35 = 35. Z tabulky také vidíme, že hodnota vyplacený mezd (75) se rovná hodnotě vyrobeného zboží a služeb pro obyvatelstvo (75). Tento poměr je ideální a občas v ekonomice nastává a to hlavně v období krize, kdy ceny klesají a hodnota vyrobeného zboží a služeb se rovná hodnotě vyplacených mezd, na rozdíl od běžného období, kdy výše příjmů pokulhává za celkovou výši cen.
2. extrém – ekonomická katastrofa
………….Investice Zboží a služby Celkem
Mzdy 30 40 70
Zisk 41 35 76
Cena 71 75 146
Ze vzorce (2) Z1 je větší nebo rovno M2, kde 41 je větší jak 40 vyplývá, že za předpokladu takto vysokých investic do další výroby (71) a očekávaného objemu mezd (jen 70) už předem víme, že se obrovské množství zboží a služeb nezrealizuje. Jenom samotná výše investic (odpisy=71) by přenesla do cen určených pro obyvatelstvo hodnotu vyšší než by představoval celkový objem příjmů obyvatelstva (70) tzn., že už před započetím výroby by vstupní náklady byly vyšší než objem očekávaných mezd v celém hospodářství a to do nákladů musí ještě vstoupit mzdy, zisk a nepřímé náklady. Tu by nepomohla ani neviditelná ruka trhového mechanismu a ekonomové by se chytali za hlavu s otázkou co s tím udělat. Co potom udělat v takové situaci, můžete o řešení přemýšlet.